Shrnutí předmětů prvního semestru na magistersikém studiu. Jako obor mám MIN, tedy inteligentní systémy, ve kterém nechybí známé předměty TIN a MAT.
BIO | Biometrické systémy
Celkem zajímavý předmět, který ale mohl být o něco lepší. Probírají se základy biometrických systémů, jako například porovnávání podle otisků prstů, duhovky, podpisů, apod. Přednášky byly většinou zajímavé, na většinu se mi podařilo vstát i přes to, že byly v pátek od půl osmé ráno. Předmět zahrnuje jeden projekt. U toho je vypsáno docela dost zadání, většina z nich týmová (mě se podařilo utrhnout si zadání pro jednoho).
Projekty jsou prakticky zaměřené, například výsledky mého měly pomoci doktorandovi, který ho zadal, s jeho diplomovou prací. V některých předmětech (kde to povaha projektu dovolovala) tohoto semestru jsem zaznamenal posun přístupu z jakéhosi “lektorského” na “inženýrský” – totiž v bakaláři nám skoro u všech předmětů plus mínus přesně zadali, co a jak máme dělat a jaké to má mít výstupy. V projektech tohoto semestru už ne. Teď byla většina zadání v několika málo slovech nebo větách a studenti, poraďte si. Docela se mi to líbilo, protože to popustilo uzdu mé kreativitě, na druhou stranu pak člověk hůř odhaduje, co je dobře splněný projekt a co ne. Nicméně vlivem takto podaných zadání jsem mohl dva z předmětů řešit jako GUI aplikaci v mnou oblíbeném Qt, což mě potěšilo.
Laboratoře BIO byly pohodové, ale bohužel většinou nebyly ve výsledku o ničem. Jednou jsme si vyzkoušeli sejmout latentní otisk prstu ze skleněné tabule, jinak ale probíhaly tak, že nám připravili různé přístroje na snímání otisků prstů, duhovek, sítnic a podobně a my si je mohli vyzkoušet – tzn. zaregistrovali jsme se tam a pak jsme zkusili, jeslti nás to poznalo. To byl ale čistě uživatelský přístup (většina přístrojů v laboratoři byla komerčních a nepodporovaly ani žádné SDK či tak), mnohem zajímavější by pro mě laboratoře byly, kdyby nám tam třeba ukazovali, jak se dají takové přístroje ošálit, nebo kdybychom měli ze snímání nějaké další informace, než jen shodné/neshodné. Z laborek jsme si také mohli odnést náš snímek sítnice a otisky prstů, to nás ale ve výsledku taky nic moc nového nenaučilo.
Co se týče podkladů (čti slidy), tak mohly být lepší. Některé algoritmy tam byly popsány nepřesně, vágně, nebo pomocí nedostatečně popsaných obrázků. Zkoušeli algoritmy, u kterých jsme věděli jenom to, že se jmenují po tom a tom pánovi, případně jsme měli napsaných postup v krocích a musel jsem se to naučit, i když jsem nevěděl, co ten krok vlastně znamená. Já mám mizernou paměť na fakta, ale zato docela dobře chápu a pamatuju si principy a know-how. Takovéto nekompletní informace se mi učily celkem špatně. Na přednáškách to možná rozebírali víc do hloubky, ale pokud jsem to byl schopný pojmout na přednášce, tak jsem to do zkoušky už dávno zapomněl. U některých principů jsem si třeba deset slidů říkal “Hmm, tak tohle netuším, co znamená”.
Předmět ale nebylo těžké zvládnout. Minimum ze zkoušky je jeden bod a během semestru se dá nasbírat až 45 bodů, takže pokud se na to člověk nevykašle, tak to bez problémů dá. Objem učiva taky není kdovíjak velký, spíš to komplikuje ta neprovázanost.
MAT | Matematické struktury v informatice
Na tomto předmětu nás profesor přivítal výčtem matematiků, kteří se zbláznili, tak ať to nepřeháníme. “A pokud chcete vědět, k čemu je to, co se tu naučíte, dobrý, tak choďte na SMT, tam vám to vysvětlí.” Na třetí přednášku jsem už nešel, usoudil jsem, že ony čtyři hodiny ušetřené na přednáškách (víc, pokud počítám docházení), využiju lépe jinak. Nemůžu ani posoudit styl přednášek, protože si je nepamatuju, ale všeobecně s přibývajícími semestry na FITu ve mě rostou tendence začít mlátit po třiceti minutách libovolné přednášky hlavou do stěny. Do hlavy mi to leze líp mým vlastním tempem.
Hodnocení předmětu zahrnovalo pouze půlsemestrálku a zkoušku. Sám sem na něm nebyl, ale asi bych doporučoval chodit na seminář matiky (SMT), když nechodíte na přednášky, tak je to fajn alternativa, plus za to dostanete kredity (stejné pro STI). Nemá smysl učit se z opor, ty se dají použít maximálně tak k dohledávání definic a vzorečků. Já jsem se učil z příkladů minulých let a ze sbírky. Také po internetu kolují staré záznamy z democvik – je jich šest po hodině a půl a je v nich všechno. Učivo samotné bylo sice celkem tématické, nešlo se ale dost do hloubky na to, aby se mi to spojilo, takže to byl spíš takový randomville. Definice sem, algoritmus tam. Nepřišlo mi to moc obtížné, spíš takové hravé. Dokonce jsem se po dlouhé době setkal s čísly. A ne s takovými čísly jako v numerické matematice, které můžete maximálně tak narvat do kalkulačky, ale s poctivými čísly, jako třeba jedna, dvě nebo čtyři, které můžete dát do zlomku nebo z hlavy odmocňovat! Vyvolalo to ve mě pocit nostalgie. Ó Diskordie!
SFC | Soft computing
Předmět zabývající se především neuronovými sítěmi. Nemůžu říct, že to bylo nezajímavé. Líbil se mi způsob přístupu k projektu: každý si mohl vybrat nějaké z mnoha témat (různé druhy sítí, za jednodušší zadání jste dostali míň bodů) a dále jsme měli volnou ruku. Já jsem si například vybral téma “Praktická úloha řešená sítí BP – klasifikace” a zkusil jsem vytrénovat síť, která by správně určila slovní druh zadaného slova (repozitář zde).
Zkouška byla naprosto žiďácká. Museli jsme se naučit tunu nezapamatovatelných zkratek, vzorců a algoritmů. Když si člověk vzorec zapamatoval blbě, příklad mu vyšel úplně jinak a on si to ani pořádně neměl jak ověřit. V tomto ohledu to byla asi nejšílenější zkouška, jakou jsem zatím měl. Podklady navíc nebyly moc dobré, některé důležité informace o probíraných sítích tam ani nebyly a člověk si je musel domýšlet. Na některých místech používal doc. Zbořil poněkud obskurní formy matematického zápisu. Někdy jsem musel jít půltucet slidů nazpátek, abych našel, co nějaká proměnná znamená.
TIN + STI | Teoretická informatika + seminář
Právoplatně označovaný jako síto magisterského studia. Předmět je těžký, ale férový. Obtížnost spočívá ne v kvantitě učiva, nýbrž v komplexnosti probíraných problémů. Součástí předmětu jsou dvě písemky během semestru (za 10 a 15 bodů) a tři domácí úkoly (každý po pěti bodech, jeden z nich přes vánoční prázdniny s termínem odevzdání ve zkouškovém). Práce přes semestr je tedy na TINu hodně, ale je to dobře, protože věřím, že kdyby nás takto nenutili se látku učit průběžně, tak by zkoušku nedal skoro nikdo. Mnoho lidí není spokojeno s bodovým ohodnocením projektů, protože nad každým projektem strávíte tak dva dny. Asi by bylo fajn, kdyby do fondu bodů za projekty přidali ještě deset bodů ze zkoušky.
Co se týče učiva, tak to asi není pro každého, ale musím říct, že mně to přišlo zajímavé a užitečné. Mám rád formalismy a na těch, které učí na TINu, stojí velká část dnešní informatiky. Z předmětů, ze kterých mohli udělat síto na magistrovi, je TIN asi nejlepší volba. Jsem rád, že to není síto ve stylu “potřebujem jich pár povyhazovat, tak po nich budem chtít naprosté kraviny slovo od slova, jak je to ve slidech”.
Na přednášky jsem po pár týdnech přestal chodit, jak jsem psal výše, věřím, že jsem schopen se látku efektivněji naučit ze slidů, kde si můžu určovat tempo. Navíc jsem chodil na seminář STI, takže mimo obraz jsem úplně nebyl. Mimochodem, seminář doporučuji. Jednak se na něm probíraná látka vykládá příklady – pro mě mnohem stravitelnější předávání informací; profesor Vojnar má kvalitní přednes a cvičení měla hlavu a patu. Ikdyž poslecních pár cvičení jsem už taky nebyl schopen udržet pozornost. Taky dostanete kredity za účast. Takže win-win. Trochu lituju, že jsem ze stejných důvodů nechodil i na seminář MATu (SMT). Nicméně ten byl ve čtvrtek, který jsem měl jako jediný volný (ikdyž po pár týdnech jsem si díky absenci na přednáškách MATu a TINu udělal volné ještě další dva dny :D)
BIS | Bezpečnost informačních systémů
Lehký úvod do bezpečnosti, šifrování, atp. Určitá část přednášek se zabývala i bezpečnostními standardy, ty po nás ale naštěstí chtěli jenom okrajově. Letmo jsme nakousli principy šfirování a také se zmiňovaly různé exploity webových, desktopových, ale i například hardwarových technologií. Učiva nebylo nijak mnoho a zkouška se dala v pohodě zvládnout. Nicméně slyšel jsem určité stížnosti na nesmyslné opravování písemek.
Součástí kurzu byly dva projekty. První je každoročně podobný – v něm jsou studenti vpuštěni do sítě počítačů (běžící na VMkách) a mají za úkol se v síti “prohackovat” a najít ukrytá “tajemství”, což jsou každou hodinu se obměňující hashe ukryté někde v systému (cronech, databázích, apod.). Spousta lidí byla z projektu nadšená, ale mě nějak nesedl. Jednak jsem nad ním strávil dva dny a byl jsem schopen odhalit jenom tři ze sedmi tajemství (tak to dopadne, když člověka nenapadne například vyzkoušet, jestli se na běžící FTP server nedá připojit i bez hesla…), jednak byl maximální bodový zisk sedm bodů, což například u mě zdaleka neodpovídalo vynaložené práci. Do projektu jsme byli vhozeni bez jakéhokoli popisu, co vlastně máme dělat a kde máme tajemství hledat, bez jakékoli nápovědy. Já jsem se nikdy nic hacknout nesnažil, a tak mi to prostě nešlo. Teda, nešlo… Objevil jsem skript, který generoval tajemství, a na základě toho jsem si vygeneroval všech sedm tajemství. Ale to mi nevímproč neuznali. Hádal bych se, ale reklamace byly týden před Vánocemi a já už jsem byl doma, takže jsem se na to vykašlal. Drtivá většina lidí ale dostala plný počet bodů, takže to mohlo být prostě mnou.
Za druhý projekt si můžu částečně sám, protože se nás na přednášce ptal, jestli takové zadání chceme, a já byl mezi těmi, kteří pro to zvedli ruku. Měli jsme napsat spam filter. Jako vzorek, co máme brát za spam a co ne, jsme dostali ubohých 21 spamových mailů a 3 hamové (tedy nespamové). Až když jsem projekt pak dělal, tak mi došlo, jaká je to pitomost, protože co je pro někoho spam, to pro druhého být nemusí, testovací sada byla malá na jakoukoli indukci, nedejbože strojové učení, takže nakonec nezbývalo nic jiného, než slepě tápat, co by opravující mohl považovat za spam a co ne. Výsledky měly uniformní rozložení napříč všemi body (já měl 4/8), jenom studentů s jedním bodem bylo třikrát víc, než ostatních.
VUT FIT | Rozcestník
Bakalářské studium
- 1. semestr — IAS, IDA, ITO, IUS, IZP
- 2. semestr — IFY, IMA, INC, IOS, IPR, ISJ, IVS
- 3. semestr — IAL, IFJ, INM, INP, ISS, BAN4
- 4. semestr — IDS, IPK, IPP, IZG, IZU, ICP, IJA
- 5. semestr — IIS, IMP, IMS, IPZ, ISA, ISP, ITU
- 6. semestr — IBP, HKO, IKPT, ISZ
Magisterké studium (obor MIN | Inteligentní systémy)
- 7. semestr – TIN, MAT, BIS, BIO, STI, SFC
- 8. semestr – HPR, PRL, WAP, KRY, SNT, AGS, FLP
- 9. semestr – BMS, SEP, SIN, ZZN, GMU, GUX, SMT
- 10. semestr – PES, UXIa, VIZa, DIP, SZZ